Zvířata

Stavba těla Krokodýli jsou mohutní plazi s dlouhým silným ocasem. Lebka je diapsidní, mohutná, ale částečně pneumatizovaná (=kosti jsou duté). V různé míře je vyvinuto sekundární patro. Tělo krokodýlů je kryto rohovitými štíty, pod kterými leží kostěné desky. Krokodýli plavou pomocí silného, ze stran zploštělého ocasu, končetiny mají přitisknuté k tělu. Svaly jsou nejvíce rozvinuté v oblasti krku a na končetinách. [editovat]Trávicí soustava Jejich potravou jsou různí savci, ptáci a ryby a také jiní plazi, které loví, a nebo se živí na jejich mršinách. (Ulovenou potravu rozžvýkají ostrými, malými zuby v dutině ústní?) krokodýlovití nemohou posouvat celisti na stranu proto pochybuji ze rozzvykavaji svou korist, korist polykaji celou , v pripade nevyhovujici velikosti trhaji prudkymi pohyby hlavy na mensi casti)). Jazyk mají podobný jazyku savců. Potrava putuje hltanem do žaludku, kde probíhá trávení. Dále jde do střev, ve kterých proběhne vstřebávání a odtud je kloakou vylučován z těla ven. Krokodýlí trus je velmi podobný trusu savců. Cévní soustava Krokodýli mají srdce, které je tvořeno 2 komorami a 2 síní. Mezi srdečními komorami se vyskytuje přepážka, která téměř odděluje pravou a levou část srdce.Mají srdce nejdokonalejší ze všech dnešních plazů. Rozmnožovací soustava Oplození je vnitřní. Samice se po nakladení vajec nezdržuje příliš daleko, ale hlídá je jako oko v hlavě.Vejcemi se často živí varani a tak se mnohokrát stane, že matka prostě nepřiplave rychle a varani natropí mnoho škod.Z 10-15 nakladených vajec přežije cca pouhých 6-7 jedinců.Po vylíhnutí, plavou v okolí matky.Živí se však již sami, a od narození umí plavat.zhruba do 1 roku života se zdržují v okolí matky, která za ně dá i svůj život. Nervová soustava Je podstatně vyvinutější, než u obojživelníků. Mají vyvinutý koncový mozek a díky tomu jsou také relativně inteligentnější. Smyslová soustava Oči jsou na svrchní straně hlavy v jedné rovině s ušima a nozdrami. A tak se mohou nepozorovaně přiblížit až ke kořisti, protože zbytek je potopen. Zrak mají docela dobrý, i když to není nejlepší jejich smysl. Přes oko se jim ze strany táhne jemné průhledné víčko, kterému se říká mžurka. Mžurka slouží k tomu, že když se krokodýl potopí, tak se mžurka přes oko zatáhne a on může úplně v klidu vidět pod uplně zvířenou zabahněnou vodou. Krokodýlové jsou známí tím, že se vrhnou po všem, co se jen pohne. Většina lidí je považuje za nebezpečné predátory, kteří pojídají i lidi. Není to tak docela pravda. Je sice faktem, že se opravdu oženou po čemkoli, co se pohne, ale pokud jste na souši, tak před ním můžete snadno utéct. Krokodýli zřídka dosáhnou rychlosti na souši přes 16 km/h. Reptilia vs. Sauropsida V současnosti přetrvává dvojí taxonomické umístění krokodýlů, které vychází z tradiční srovnávací taxonomie, potažmo z fylogenetického uspořádání. V prvním případě tvoří spolu s řády želv, šupinatých a hatérií třídu plazi (Reptilia), která ovšem nevychází z skutečného příbuzenství těchto skupin. V druhém případě, kdy se třídění odvozuje od vývojové příbuznosti, náleží do skupiny Archosauria spolu s ptáky (Aves), a tato skupina pak teprve s tradičními řády plazů tvoří třídu plazi (Sauropsida). Dělení Krokodýli — zub dole zapadá do rýhy nahoře (viditelné i při zavřené tlamě) Aligátoři a Kajmani — zub dole není vidět, zapadá do jamky Gaviálové — úzký, dlouhý čenich se zduřinou Potrava Živí se převážně rybami, nepohrdne ani zdechlinami. Většina napadá také velké suchozemské obratlovce a nezalekne se ani člověka. Mláďata se živí hmyzem, měkkýši a obojživelníky. Krokodýli (Crocodilia) jsou velmi starým řádem plazů, mezi které patří krokodýli, aligátoři, kajmani a gaviálové, celkem asi 23 recentních druhů. Vlastním životním prostředím krokodýlů je voda, přirozeně vyhledávají nejraději pomalé říční toky a jezera. Některé druhy, např. krokodýl mořský, žijí však i v mořích při pobřeží. Nejčastěji je můžeme vidět v Africe v povodí Nilu, v jižní části severní Ameriky (obl. Mississippi), ve východní části Asie a na severu Austrálie. Největším žijícím druhem krokodýla je právě krokodýl mořský (C. porosus). Největší dobře zdokumentovaný jedinec dosahoval délky asi 6,3 metru a hmotnosti přes 1200 kg. Existují však neověřené zprávy o jedincích dlouhých až kolem 9 metrů s hmotností přes 2 tuny. Jen o trochu menší je africký krokodýl nilský (C.niloticus). Obsah 1 Stavba těla 1.1 Trávicí soustava 1.2 Cévní soustava 1.3 Rozmnožovací soustava 1.4 Nervová soustava 1.5 Smyslová soustava 2 Reptilia vs. Sauropsida 3 Dělení 4 Potrava 5 Reference 5.1 Externí odkazy Krokodýli Vědecká klasifikace Říše: živočichové (Animalia) Kmen: strunatci (Chordata) Podkmen: obratlovci (Vertebrata) Třída: plazi (Sauropsida) Nadřád: archosauři (Archosauria) Řád: krokodýli (Crocodilia) Owen, 1842 čeledě krokodýlovití (Crocodylidae) aligátorovití (Alligatoridae) gaviálovití (Gavialidae)